The Problem With Renewable Energy (and how we’re fixing it)

The Problem With Renewable Energy (and how we're fixing it) 1

The Problem With Renewable Energy (and how we’re fixing it)

Na pár hodin v květnu 2016, poprvé za více než století,
Británie nespalovala při výrobě elekřiny žádné uhlí.
Vůbec žádné.
Všechny uhelné elektrárny byly odpojeny.
A tohle je jeden z důvodů.
Vítejte na větrné farmě ve skotském Griffinu.
68 turbín o celkové kapacitě více než 150 megawattů.
A tyto turbíny se v reálném čase otáčí a nastavují listy podle větru.
Při plném výkonu může tato farma napájet celá města.
Ale jak se svět přiklání k obnovitelné energii,
máme tak trochu problém.
Protože uhelné, naftové, plynové a jaderné elektrárny jsou v podstatě jen obří kotle.
Vezmou vodu, ohřejí ji, ta se změní v páru,
pára je hnána skrze obrovskou turbínu, která se otáčí a generuje proud.
Když říkám "turbína", nemyslím tím takovéto listy.
Mám na mysli stovky tun oceli rotující několika tisíci otáčkami za sekundu.
A všechny tyto turbíny po celé elektrizační soustavě
rotují synchronně.
Po zpřevodování mají všechny 50 otáček za sekundu.
V Americe 60.
Všechny v dokonalém souladu: Jedna zpomalí, všechny zpomalí.
Jedna zrychlí, všechny zrychlí.
A tohle zabraňuje neustálému poblikávání vašich žárovek.
Protože dodávka elektřiny musí vždy téměř přesně odpovídat spotřebě.
Neexistuje dostatečně velká baterie na skladování elektřiny v národním měřítku.
Takže pokud je elektrárna náhle odpojena ze soustavy,
odkud se pak vezme elektřina?
Odpovědí je kinetická energie těch turbín
těch tisíců tun oceli rotujících po celé zemi.
Domácnosti a továrny doslova vysají kinetickou energii turbíny
aby překlenuly pokles, a tím ji zpomalí.
Ale to nebude problém po nějakých 60 sekund
a během té doby Státní centurm pro správu sítě, co já vím,
mrskne na gril další palivovou tyč
a zvýší tak výkon ostatních elektráren. Tak pokryjí spotřebu.
Jenže to závisí na dostatku rotující hmoty
neboli dostatečné setrvačnosti systému.
A na této turbíně?
Vidíte sami.
Žádné tisíce tun rotující oceli
jen pár listů, trocha kovu
a pár obvodů, které se správnou frekvencí posílají elektřinu do sítě.
Pokud by celá soustava byla poháněná jen větrem a Sluncem
neměla by žádnou rotující hmotu. Žádnou stabilitu systému.
Jakmile by se dodávka a spotřeba rozešly, jističe by vypadly,
a všechno by se zhroutilo.
Existují možná řešení.
Přečerpávací elektrárny už tu jsou nějaký pátek,
to jsou ty se dvěma jezery v různých výškách.
Při přebytku elektřiny se voda přečerpá nahoru
a při nedostatku se pošle dolů skrz generátory.
Ale těm trvá naběhnutí sekundy až minuty.
Také se experimentuje například se zásobníky roztaveného skla,
stlačeného vzduchu a se setrvačníky
ale zatím jsou všechny jen experimentální a ne zrovna účinné.
Skutečné řešení možná přijde od něčeho nečekaného.
Protože ano, vítr nahrazuje uhlí a naftu,
ale také nahrazuje benzín, který si tankujete do aut.
A jak bude čím dál tím více elektrických aut napojených na systém,
bude tu spousta relativně velkých baterií s počítači.
Vaše auto by mohlo v reálném čase prodávat elektřinu zpět do systému
sekundu po sekundě, jak bude třeba.
Přidejte chytré spotřebiče a měřidla na dozor nad systémem,
zjistěte, kdy nejlépe zapnout klimatizaci a ledničku
a je tu systém, který se ve velké míře vyvažuje sám.
Ano, pořád tam někde bude potřeba turbína,
nějaká velká masa rotující oceli na vyrovnávání malých okamžitých výpadků,
ale řešení vyvažování elektrizační soustavy není jak jsme si představovali před 20 lety.
Nejsou to velké, monolitické baterie.
Jsou to miliony malých po celé zemi.
Mnohokrát díky všem z týmu z SSE,
kteří mně s týmem pomohli na tuto větrnou turbínu.
Jsem neuvěřitelně vděčný.
Pomáhali nám nad rámec povinností, takže prosím,
koukněte na odkazy v popisu pro další info
o nich a griffinské větrné farmě.
přeložil Václav Fejt korigoval Stanislav Kneifl